Sláva letním festivalům aneb slečna Marplová zasahuje

Jsi vzhůru? špitne na mě Pavla, sotva jsem se ve spacáku trošku pohnula.

Jojojo, mručím, i když mám pocit, že jsem jen teď zavřela oči.

Tak vstávej, Pavla už spouští jako kulomet, někdo nás právě vykrad.

Cože? otevřu doširoka oči. Je půl páté ráno a kamarádka sedí na své karimatce a sčítá škody.

Mardi
Márdi Vypsaná fixa

Zmizela mi z kabelky tisícovka a taky služební mobil, počítá. Kabelku jsem měla těsně u hlavy a to, že něco není v pořádku, mi došlo hned, protože se najednou válela u vchodu do stanu. Jo a muselo se to stát teď, protože jsem se ve čtvrt na pět ještě dívala na hodinky a všechno bylo v pořádku. Pak jsem zřejmě na pár minut zdřímla…

Asi bych měla napsat, co tu vlastně děláme. Jsme na letním hudebním festivalu Jamrock v Žamberku a právě po dni plném hudby vyspáváme první noc v nehlídaném stanovém městečku, protože hlídané tu ani nemají.

Spát jsme šly ještě před půlnocí, i když to kvůli hluku moc kvalitní spánek nebyl. Všechny věci máme v autě vedle stanu, až na věci na spaní a kabelky z večera. Ty jsme si strčily k hlavě, protože jsme usoudily, že je to nejbezpečnější. Přece bychom to musely cítit, kdyby nám někdo vlezl do stanu.

Nebo ne?

Marka Rybin Gaia Mesiah
Marka Rybin Gaia Mesiah

Rychle se vrhnu k mému rohu stanu, kam jsem si o půlnoci strčila svou ledvinku s hotovostí a mobilem. Je na svém místě, oddychnu si a dojde mi, že jsem naštěstí ležela nacpaná hlavou pomalu až na tyčce stanu. Ledvinu jsem drtila lebkou právě o tu tyč. Pavla takové štěstí neměla.

Počkej, ale ten zloděj tady musí ještě někde být, vždyť je to chvilka, napadne mě nakonec. Vylez a já tě zkusím prozvonit.

Pavla vystrčí hlavu ze stanu a já jí okamžitě volám. Jednou to cinkne a pak to někdo rychle vytípne. Při druhém pokusu už je volané číslo nedostupné.

Tak co? ptám se okradené kámošky.

Hele asi nic, povídá zklamaně. Támhle u stanu mají ještě mejdan, vedle se hlasitě chrápe a támhle ti dva, co se objímají, jsou očividně zlití jako z praku. Je to v kelu.

No ale jsme už vzhůru, tak se oblékneme a, jak tak rozhořčeně kráčíme k toaletě a rozhlížíme se po pachatelích, najednou zblikneme policejní auto. Pavla vystřelí jako závodní chrt, mává a hbitě přeskočí i příkop, aniž by si u toho zlomila nohu.

Vypsaná fixa
Vypsaná fixa

Okradli nás, volá na poldy, neviděli jste tady někoho podezřelého? A co máme dělat?

Nic, to je tady při Jamrocku běžný, má to policista zjevně na salámu.

No ale mně ukradli služební mobil, kontruje Pavla, já to musím nahlásit, nebo budu mít v práci průšvih.

Tak to teda nahlašte, když chcete, ale tady se stejně nikdy nic nevyšetřilo, tyhle krádeže se tu opakují každý rok.

No a kam? Můžu to nahlásit tady vám?

To rozhodně neee, úplně se vyděsí policista a pro jistotu už startuje auto. Dojděte si do Žamberka, tam máme služebnu.

Atmosféra festivalu
Atmosféra festivalu

Že by nás třeba vzal do vozu ho ani nenapadne. Zřejmě se bojí, co kdybychom třeba měly blechy?

Na co budeme čekat? říkáme si. Prostě vyrazíme.

Pěšky se nám tedy dvakrát nechce, je to po zpola probděné noci docela daleko.

Takže vezmem auto a zajíždíme k centru Žamberka.

Tam zaparkujeme, že teda budeme hledat tu služebnu, když v tom, sotva zamkla auto, chytí mě Pavla křečovitě za rameno.

Hele, šeptá a ukazuje očima, vidíš je?

V průchodu před námi jsou dvě pochybná individua, kdybych je potkala někde jinde, dám jim snad i korunu na rohlík. Přes rameno žebradlo, vlasy, co možná dřív bývaly dlouhý, teď už jsou spíš řídký, v ruce každý jedno točený.

Vítkovo kvarteto
Vítkovo kvarteto

To jsou ti dva opilci, co jsem je zahlídla, jak jsi mě prozváněla. PĚŠKY to sem za tu chvilku rozhodně nemohli stihnout! A ještě v tom stavu. Nejspíš jsou i něčím sjetí, prorokuje kamarádka, v očích tajemný výraz slečny Marplové. To znamená, že je sem musel někdo dovézt. Nějaký komplic.

Jdeme na ně.

Neblázni, přece na ně nemůžeš vystartovat, vždyť nemáš nic v ruce, mírním ji. Ještě nám dají do úst.

To je pravda, souhlasí rozvášněná Pavla nakonec a neochotně opouští náměstí.

Atmosféra festivalu
Atmosféra festivalu



Policejní služebnu se nám k nelibosti jejích obyvatel podaří najít ještě před šestou. Zvoníme, zvoníme, zvoníme….., dokud se někdo nevzbudí. Teda pardon, neutrhne z porady. Na informaci, že jsme byly okradeny, strážník nehne brvou. Jen jeho oči signalizují povzdech.

Už zase?

No, letos jste každopádně první, zívaje uzavírá při pohledu na hodinky a vpouští nás dovnitř.

Tyhle krádeže, ty tu máme každej Jamrock, vzala naše hlášení na vědomí beze známky zájmu policistka, které nás o hodinku později, když se dostavila do práce, předhodili, ale teda, že by tu někdo opruzoval už v půl šestý ráno, to se nám ještě nestalo. První oznámení čekáme jako každej rok, až tak kolem poledne.

Copak vy jste nepily? měří si nás podezřívavě očima, jakoby opilce okrádat bylo legální.

Vítkovo kvarteto
Vítkovo kvarteto

No ani ne, přiznává Pavla, že na hudební festivaly jezdíme spíš poslouchat hudbu. Já měla za celý den dvě piva, poslední tak v pět odpoledne.

…a já jsem pila kofolu, připouštím nesměle, protože se stydím, jak jim tu kazíme zažitý obrázek festivalového návštěvníka urvaného ze řetězu.

…aha, rezignuje zapisující policistka.

…a věk koukám, mezi čtyřicítkou a smrtí, takže ještě ke všemu trpíte nespavostí, uzavírá.

Atmosféra festivalu
Atmosféra festivalu

No, podívejte, zapsaný to máme, tady máte papír, abyste ho mohla v práci ukázat kvůli té ztrátě mobilu, paní, a to je všechno. Tak do měsíce vám přijde vyrozumění, že jsme na nic nepřišli a případ se odkládá.

Z policejní služebny, kde ještě nikdy nic nevyšetřili, jsme se vypařily jako pára nad hrncem.

A potom si Pavla vzpomněla na toho podivného kymácejícího se mládence s pivem, který se  z areálu stihnul dostat na náměstí ještě rychleji než my autem.

To ale bylo divný, viď? vrátila se ke svému podezření a už měla jasno. Musel ho někdo odvézt, víš, převzal od něj lup, můj mobil a peníze. To jsou takový lupičský gangy. Dostal od nich zaplaceno, popovezli ho do města a tak měl po ránu na pivo. No a v noci bude krást zas. Jenže my ho odhalíme!!!!! zasvítily jí oči a mládenec to tím okamžikem měl spočítaný.

Ten den jsme se po areálu pohybovaly jako slečna Marplová v utajení. Slídily jsme kolem jednotlivých stagí a hledaly našeho podezřelého, vyzbrojeny mým mobilem v pohotovostním režimu  fotoaparát, rozhodnuty předat neschopné policii vyřešený případ zlodějského gangu v deskách se zlatou ořízkou. Podezřelý však nikde nebyl a to jsem si tedy jistá, že našemu bystrému oku neměl šanci uniknout. Tím spíš jsme věděly, že sledujeme správnou stopu. Nakradl si a možná se už neukáže, všechno do sebe zapadalo.

Domnělý zloděj se objevil až pozdě odpoledne. Zarudlé oči a povadlá pleť prozrazovaly, že se snažil vyspávat opičku.

Přikradla jsem se k němu jako stín a začala fotit. Pěkný záběr na obličej, jenže sotva jsem zaostřila, otočil se a začal se s někým bavit. No dobrý, máme fotku zad, ale zase hezkou a v životní velikosti. Tak aspoň detail žebradla, vypadá to, že je prázdné, ale za pár hodin, až v něm bude mít svůj lup, usvědčíme ho už jenom tím, jak bude najednou naducané.

Teď hlavně nenápadně přeběhnout na druhou stranu hlediště, abych ho konečně zachytila zepředu, nepochybujeme ani jedna o tom, že policie už ho ve své databázi dávno má, jde jen o to, aby ho podle fotky usvědčila a tento důkaz přineseme my. Cvak! a máš to. Zase mu někdo zaťukal na rameno a tak mám pěknou fotku bříška a místo hlavy šmouhu. No řeknu vám, naběhala jsem se kolem něho jak na maratónu, nakonec ale snímek, kde si byl k poznání, vznikl a já mohla být na sebe hrdá.

Máme ho, pronesla jsem vítězně a svalila se k Pavle na deku.

Hmmm, to jo, broukla nesměle slečna Marplová a upřela na mě své vědoucí zelené oči. Tak si myslím, že jsem se spletly.

Cože? vyhrkla jsem. Vždyť je to jasný jako facka, to on ti ukradl mobil a tisícovku.

Santa Morella Gaia Mesiah
Santa Morella Gaia Mesiah

Když já si právě myslím, že asi ne. Zatímco tys kolem něj skákala a fotila, já jsem si ho prohlížela a pozorovala dění kolem.

A víš ty co, on se s ním pořád někdo bavil, plácal ho po zádech a objímal se s ním. Dokonce i ty usedlý maminy, co jsme potkaly v pivovarským stanu.

To vypadá, že on je sice feťák nebo ožrala anebo klidně možná i obojí, ale že je místní, že ho tady všichni znají a mají…snad…dokonce rádi, odfrkla znechuceně.

To on by tady nekrad, když je tady doma.

To bychom se u těch poldů jenom zesměšnily.

Takže jsme pachatele nakonec neusvědčily.

Pavla přišla o tisícovku a mobil jí naštěstí dali v práci novej.

V Žamberku se nejspíš na festivalech krade dál. 😊

Márdi Vypsaná fixa
Márdi Vypsaná fixa

No a poučení z celého příběhu?

Žádné není. Snad jen, neberte si na festivaly moc peněz a pamatujte, že nejvíc stojí chlast a chlastat můžete bezpečně doma.

No a když spíte ve stanu vedle auta v nehlídaném stanovém městečku, strčte peněženku radši do kufru zamčeného auta než k sobě do spacáku či k hlavě ve stanu.

Vykradené auto za všechny ročníky festivalu neměli ani jednou, říkala ta policistka, co nikdy nic nevyřešila. Ale stany každej rok. Mají na to takový háky, těma si vaši kabelku nebo batůžek přitáhnou, aby vás nevzbudili, vytáhnou jen velké peníze a vy, jak jste byli večer už kapku pod vlivem, sami nevíte, jestli jste ty peníze náhodou večer neutratili nebo z peněženky nevytrousili. Z tohohle důvodu jsou pro zloděje nejhorší ti střízliví, protože ti to poznají a jsou si jistí. 🙂

A krade se nejvíc hned první noc, dokud lidi ještě mají peníze, aby to taky stálo za to. Tak jestli chcete fesťák prožít jako alkoholový mejdan, opijte se radši hned po prvním koncertě, protože druhý den už na to nemusíte mít. 🙂

 

 

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když mě budete sledovat dál. ať už přes fb, instagram nebo mailový zpravodaj, i když další články se už budou věnovat zase klasickému cestování.

2 thoughts on “Sláva letním festivalům aneb slečna Marplová zasahuje

    • Je pravda, že u hlídaných stanových městeček jsem se nikdy s ničím takovým nesetkala. Na Colours se kupř. hlídá v noci i hluk.
      Jako u lecčeho jiného: cena odpovídá kvalitě. 🙂

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *.