Český les na kole na těžko aneb jak jsme spali před železnou oponou

Potom už nezbývá, než co nejrychleji vyřešit, kde složíme hlavu. Nebe se rychle zatahuje a všechny Honzovy radary hlásí setrvalý déšť. V dáli hřmí.

Přečíst příspěvek

Na kole – Máchovo jezero, Pekelné doly, Zákupy

Pekelné doly jsou zase vyhlášenou motorkářskou atrakcí, která obvykle ohromí i lidi, kteří v životě nevlastnili ani malého mopeda, což jsem mimochodem třeba já.

Přečíst příspěvek

Průrva Ploučnice aneb pořád je něco nového k vidění

Vyjeli jsme tedy z Lindavy směrem na Brniště, kde mají po cestě Stezku hastrmanů, kterou ocení hlavně děti. My ji vzali jenom okrajově, přece jen to tu už důvěrně známe, ale stojí za to si ji projít nebo projet, i když už nemáte s sebou žádné dětské aliby. Je totiž moc hezká, vede podél místního rybníka a je plná různých dřevěných postaviček, zvířátek a v některých místech máte pocit, že na vás zpoza vrbičky už už vyskočí Josef Dvořák v zeleném fráčku a s hrnečkem připraveným na komfortní pobyt pro vaši dušičku.

Přečíst příspěvek

Na kole to pěkně fičí aneb vzhůru na Jedlovou

Jak ví každý cyklista, vítr nikdy nefouká tak, aby vám pomáhal do zad. Ten si vždycky najde směr, kterým vám tu cestu znepříjemní a ztíží.

Přečíst příspěvek

V Praze – při covidu blaze – Průhonický park a Olšany

Tak jsme teda vlezli do sauny, kterou Honza miluje a já ji nemusím, protože se při ní překvapivě potím. Zpocená jsem z ní za chvilku vylezla, že si tedy lehnu na lehátko a počkám, až rodinka opustí tu vířivku. Ta se k tomu ale rozhodně neměla a vířivku opustila až nedobrovolně tehdy, kdy se k ní nevybíravě vecpala parta černošských výrostků a všichni dohromady včetně vody se do ní prostě nevešli.

Přečíst příspěvek

Kdo to leze po cimbuří aneb Lovecký zámeček u Rohoznice

Navštívili jsme Lovecký zámeček v Rohoznici, což je zpustlá pseudogotická stavba v lese mezi Dobřenicemi a Rohoznicí., která je v tak špatném stavu, že všude visí cedule Zákaz vstupu, což samozřejmě nezabránilo Honzovi v tom, aby se v nestřeženém okamžiku, kdy já se zrovna kochala u okna výhledem na bujně rostoucí křoví a kopřivy, nevydrápal na cimbuří a nezkoušel, jestli ho udrží.

Přečíst příspěvek

Když přijde do Polabí sníh aneb jak jsme si potykali s běžkami

Jestli si doteď za ty roky myslel, že nejsem hysterická, v tenhle okamžik musel zapochybovat, protože jsem začala nadávat jako špaček a ze svého pádu okamžitě obvinila jeho a jeho blbé nápady. Především teda to focení, když by mi přece měl hlavně podávat pomocnou ruku a být gentleman.

Přečíst příspěvek