Příspěvky
Na skok do Milána aneb na střeše katedrály
Na letiště jsme tedy přijeli utahaní, nálady nevalné a tu nám příliš nevylepšila ani potměšilá SMS od Wizzair, že letadlo má hodinku zpoždění. No co už tak můžete dělat ve volném čase na letišti? My se vypravili do Billy a udělali si v ní pěknou zásobu jídla, čímž jsme rázem přešvihli váhu mého kabinového zavazadla asi tak o 1000%.
Přečíst příspěvekSláva letním festivalům II
Myslím, že holky nakonec nejvíc ocenily můj nápad dopravit se i s batohy od libereckého nádraží do Vesce taxíkem. Ano, od mého posledního článku, kde jsem vzdávala slávu letním festivalům,
Přečíst příspěvekTak trochu kozí turistika aneb Ostré u Úštěku, Helfenburk a Kalvárie, Frýdlant
Cesta od parkoviště se k hradu vine jen asi 2 km a převýšení není taky nijak závratné. Zvládá ho i rodinka jdoucí proti nám spolu se dvěma psy a kozou.
Počkat! To jako vážně? S kozou?
Přečíst příspěvekSlavonice a okolí aneb jak jsme málem zmrzli na velikonoce
Loni se to předjarní počasí dvakrát nevydařilo. Velikonoce na krku a já ještě ani nesundala zimní bundu. I proto jsem byla moc ráda, že tentokrát nás o jarních svátcích nečekalo
Přečíst příspěvekMalešov a Kutná Hora aneb stan za cenu hotelu
3. – 4. 9. 2022 Úplně poprvé jsem na kole se spaním nadivoko byla kdysi dávno v Malešově u Kutné Hory. Což není daleko od Pardubic. Tenkrát jsem taky ještě
Přečíst příspěvekLabská stezka na kole natěžko aneb z Hamburku do Drážďan
Dostaneme se totiž mezi dvě ramena řeky na území nikoho. Cyklistů je tady minimum, v podstatě pořád jedeme sami. Jenom krajina, občas pasoucí se chundelaté ovečky, čápi, potkali jsme dokonce dvě pěkné útulny, v nichž by se dalo normálně přespat, kdyby nebylo tak brzo. Při jízdě jsme jednou zahlédli i lišku. Vůbec se nebála, pózovala Honzovi před fotoaparátem, takže jsem hned svého muže poučila, ať ani nepomyslí na nějaké hlazení. To bude vzteklina jak vyšitá.
Přečíst příspěvekVítkovice aneb jak to vypadá v továrně zapsané v seznamu UNESCO
Že existují nějaké Vítkovice jsem měla povědomí skoro vždycky. Poprvé jsem o nich ale zapřemýšlela tuším na začátku devadesátek, kdy jsem si za 100 bodů, nebo kolik to tehdá bylo,
Přečíst příspěvek