Mikulov aneb jak jsme se zařadili do komfortní zóny

Protože Honza je chlap, začalo to být hodně vážný. Doma se množily různé kapičky, pilulky, taky jsem objevila na nočním stolku Domácího lékaře, až jsem s vážností sobě vlastní pronesla něco o pohřební službě a nutnosti sepsat v můj prospěch závěť.

Zázrakem mu začalo hned být líp a tak jsme se rozhodli užít si tenhle pobyt tak nějak wellnesově.

Přečíst příspěvek

Český les na kole na těžko aneb jak jsme spali před železnou oponou

Potom už nezbývá, než co nejrychleji vyřešit, kde složíme hlavu. Nebe se rychle zatahuje a všechny Honzovy radary hlásí setrvalý déšť. V dáli hřmí.

Přečíst příspěvek