Jak jsme málem spali s Evou a Vaškem aneb Moravský kras na podzim

26.10.-28.10.2019

O tom, že je třeba využít každý volný den, který  nám spadne do klína formou státního svátku bez ohledu na to, jestli je to v říjnu nebo v listopadu, už ví každý cestovatel. Prostě buď jedu na jih, do termálů anebo tam, kde se mohu lehce skrýt před deštěm a zimou.

Zhruba tímto směrem jsme přemýšleli někdy počátkem října, když jsme váhali, kam tentokrát vyrazit na státní svátek.  No a vyhrál Moravský kras. Je tam hodně jeskyní a v těch bude zima furt, takže je úplně jedno, jestli se tu člověk bude klepat kosou v létě anebo v zimě.

Moravský kras
Moravský kras

Je rozhodnuto, stačí najít jen ubytování, protože zas tak velký dobrodruh, abych na konci října spala venku, nejsem.  Velký výběr už teda není.  Turistická chata Macocha, kam chce jet Honza, hlásí obsazeno a  booking nabízí veskrze ubytování 20-30 km od Macochy. To se nám tak úplně každý den dojíždět nechce. Naštěstí se ale týden před odjezdem uvolní chata Balcarka nacházející se těsně u stejnojmenné jeskyně. Okamžitě se přihlašuji, jenže majiteli  se nepodaří stáhnout peníze z mé kreditky, na které mám přitom limit tak vysoký, že bychom tu mohli pobývat  na dovolené klidně měsíc. A tak nám  rezervaci ruší.

Balcarka
Balcarka

Než stihnu Balcarku objednat znovu, vyfoukne nám ji  před nosem někdo jiný.  Hledám dál. A pak přijdu na Kotvrdovice nacházející se údajně jen 6,5 km od Macochy. Pojedeme tedy tam.

Nebo si to aspoň myslíme. Protože hned druhý den po objednání mi v práci zoufale zvoní mobil a na druhém konci spojení je ještě zoufalejší  správce, který se mi omlouvá, že nabídku zapomněl z netu stáhnout a přitom mu na víkend přijdou do penzionu řemeslníci. A jestli prý nám to nevadí, že mají ještě jeden penzion na kraji Blanska a ten je od Macochy 9 km. A že nám dá lepší  apartmán s velkou koupelnou, kuchyní a obrovitánskou televizí.  Hlavně s tou televizí mě ohromil, to je přesně to, kvůli čemu jezdím na dovolenou.

Ne, kecám, vzali jsme to.

DEN PRVÝ sobota

O půl deváté jsme skočili do auta, Honza se chopil volantu a já si poněkud dobrodružně ve voze schrupla. Před jedenáctou jsme měli dorazit na naše ubytování  do penzionu SURF. A to se nám přesně podařilo. Slečna Hanička už na nás čekala a apartmán taky.

„…a tady máte od nás dárek
“, povídá a strká mi do ruky DVD a CD.  

Koukám poněkud překvapeně a nechápavě, na přebalu se na mě culí postarší strejda a o pár let mladší teta.

Co to je proboha? říkám si a v hlavě už mi zní známá melodie:

“Jednu bílou orchidej……..‘‘

A pak si všimnu názvu nakladatelství.

 SURF.

 Jsem doma.

„To je…..“, špitnu nevěřícně.

“Ano, jsou to oni. Eva a Vašek. Ale teď tu bohužel nejsou.”

Chvála bohu. 🙂

Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně – výhled z loďky

Rychle přeneseme zavazadla na pokoj a vyrážíme směrem ke Skalnímu mlýnu. Tady vyplázneme 50 Kč za parkování a vyzvedneme předem objednané vstupenky do Punkevní jeskyně, která je od parkingu vzdálená přibližně 1,5 km pohodové cesty po asfaltu podél říčky Punkvy. Anebo se tam můžete nechat dovézt vláčkem. Člověk by řekl, že ten bude plný dětí, ale pravda je, že nejvíc pasažérů je ve věkovém rozmezí 20-50 let. Asi je z té roviny bolí nohy.

Ve 12.40 nám to začíná. Prohlídku jsme měli objednanou ještě z domova dopředu: https://www.caves.cz/jeskyne/punkevni-jeskyne

A navzdory konci října je plno.

Naše skupinka čítá přibližně 50 hlav. Prohlídka trvá cca hodinku a během ní vidíme spousty krápníků, dostaneme se na dno propasti Macocha a necháme se převézt na lodi podzemní  říčkou zase zpátky. Rozhodně těchto utracených 210 Kč stojí za to.

Macocha - výhled shora
Macocha – výhled shora

Nakonec  nás ještě čeká dolní a horní můstek propasti, kam podle pověsti zlá macecha vhodila nechtěné vyvdané dítko a pak tam byla za trest vhozena i sama. Dá se nahoru vyjet i lanovkou (za 80 Kč anebo za 100,- a povezete se i dolů), ale není to daleko a cesta je pěkná a upravená, Jdeme samozřejmě zadarmo pěšky.

Užijeme si krásných výhledů a dáme si na chatě Macocha pozdní oběd, jehož kvalita je průměrná a pak už zase dolů směrem ke Kateřinské jeskyni a k autu číhat na to, jestli se na našem penzionu přece jen neobjeví Eva s Vaškem.

DEN DRUHÝ – neděle

Ráno po snídani vyrážíme na zdejší tour de jeskyně Moravského krasu, navštívíme postupně tři: Balcarku, Sloupskošošůvské jeskyně a nakonec Kateřinskou. A všechny mají bohatou krápníkovou výzdobu a jsou prostě nádherné.

Balcarka
Balcarka



Z praktických rad, které mohu dát: parkování je u všech s výjimkou Kateřinské gratis, fotografování v každé za 40 Kč a dostanete takové malé barevné samolepky, jako že foto máte zaplacené. Neměla jsem ale pocit, že by to nějak obzvlášť pečlivě kontrolovali. Pokud se rozhodnete pro Sloupskošošůvské jeskyně, máte k dispozici velký a malý okruh, finanční rozdíl mezi nimi je 30,- Kč, Tak tady rozhodně radím neskrblit a těch 30 korun dát, připravili byste se jinak o vskutku nádherné prostory, možná i hezčí než první část prohlídky.

Moravský kras
Moravský kras

Pokud bych se musela rozhodovat, na čem musím ušetřit, vynechala bych s těžkým srdcem asi Kateřinskou jeskyni, která měla nejméně krápníků. 

Ani do jedné z těchto jeskyní jsme se pak nemuseli objednávat a vždy jsme se dostali hned na další prohlídku. Přesto však musím říct, že lidí na prohlídkách bylo poměrně dost a, i když je prodloužený víkend z důvodu státního svátku, přece jen je konec října. V létě bych si tedy možnost objednání raději ověřila.

Naši jeskynní tour jsme ukončili podvečerní zastávskou na blanském zámku. Už byl zavřený, takže jsme ho mohli omrknout jen zvenčí, vypadá to však, že je v něm stejně jen muzeum, a tak si ho prostě můžeme odškrtnout.:-)

DEN TŘETÍ – 28.10. a odjezd domů

V pondělí jsme se snažili vstát co nejdříve. Před námi je totiž ještě mnoho plánů: jeskyně Výpustek jakožto poslední zpřístupněná v Moravském krasu, hrad Boskovice a kostel v Křtinách.

Výpustek vypadá zcela jinak než ostatní zdejší jeskyně. Sloužil za války okupantům a po ní Československé lidové armádě, moc krápníků tady nenajdete. Přesto jsme nakonec zkonstatovali, že stojí za vidění, takže ani tuhle jeskyni rozhodně nevynechejte.

hrad Boskovice
hrad Boskovice



Hrad Boskovice je taková spíše zřícenina, ale velmi zachovalá, rozhodně by byla škoda sem  nevystoupat. Mají tu ještě zámek (hned pod hradem), ale ten byl uzavřen. Což mi tak moc nevadilo, protože já mám mnohem ty radši zříceniny.

Kostel Jména Panny Marie Křtiny
Kostel Jména Panny Marie Křtiny



No a potom už nás čeká pomalu cesta domů. Tedy s jednou úchvatnou zastávkou.

Santiniho  Kostel Jména Panny Marie je barokní poutní kostel ve Křtinách z první poloviny 18. století . Přístupný je volně a když se trefíte, možná uslyšíte i zdejší zvonkohru.

Kostel Jména Panny Marie Křtiny
Kostel Jména Panny Marie Křtiny


Což nebyl náš případ. Nám se podařilo se akorát netrefit.:-)
Vy ale budete mít určitě víc štěstí, protože si to zjistíte dopředu.:-)

http://www.pmkrtiny.cz/



Pokud se vám článek líbil, budu ráda, když mě budete sledovat i nadále, třeba na fb, na instagramu nebo si můžete objednat mailový zpravodaj, který vás upozorní vždy, když vyjde další příspěvek.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *.