Vzpěrači na Šumavě aneb nikdy není pozdě vzít si kolo do náruče
Hele, koukej, co se to tady děje? volám na Honzu a ukazuju směrem do lesa.
Honza je samozřejmě o kilometr přede mnou, protože jedeme na kole a jedeme nahoru. To znamená, že on si hraje na rychlonohou antilopu a já funím vzadu za ním. Zrak máme ale ještě oba celkem dobrý a hemžení v lese si nejde nevšimnout.
První, druhý, třetí a další… borec v lese a všichni dělají to samé. Rvou se pěšky přes borůvčí a jehličí naducaní v cyklokombinézách a nad hlavou drží kolo. No, nad hlavou, to není tak úplně přesné. Při bližším ohledání je vidět, že všechna ta kola musí být těžká jako čert, protože mají motorky a jsou to tedy e-kola.
Němečtí důchodci na výletě, smějeme se pod vousy. To my se radši budeme držet oficiální cesty. Je to náš první přejezd Šumavy a boom elektrokol u nás začne až o rok, dva později. Cyklistů s kolem nad hlavou ale než dojedeme k cíli, a tím je Rosenauerův pomník, odkud se chceme dostat k Plešnému jezeru, potkáme ještě nejmíň dvacet.
Co vlastně nacvičují a že to není spartakiáda, pochopíme, až na rozcestí na Plechý. Týden před tím proběhla totiž Šumavou vichřice, takže na cestu je zákaz vstupu i vjezdu. Samozřejmě na ni taky vlezem, o co jsme horší než nějaký obstarožní germán, že jo? Ale už po prvních cca 20. metrech narazíme na první padlý strom. O pár metrů dál je vidět druhý a třetí. Honza opustí kolo i mě a jde se kouknout dál do lesa, jak to vypadá tam. Vrátí se za čtvrt hodiny a hlásí, že stejně.
Tak velcí sportovci, abychom si tady hráli na vzpěrače, zase nejsme, řekneme si potom při pohledu na plně naložená kola a otáčíme je zpátečním směrem. Jen koutkem očka pozorujeme dalšího Němce, jak se se svým éčkem vydává na obchůzku prvního padlého stromu. Škoda, že až se o cca 200 metrů níž bude zase vracet, my už budeme dávno dole. 😊
Krásně napsané.
Děkuji.
docela jsem se pobavila u popisu. a sumava mi stale a stale unika, na jare z ni padlo a vsude na me vsechno krici sumavaaaa clovek ji nikde neutece
To přijde.
My takhle už nekolik let jezdíme Labskou stezku po německé straně (v Čechách máme projetou), každý rok to naplánujeme… a zase odložíme.