Vzpěrači na Šumavě aneb nikdy není pozdě vzít si kolo do náruče

Hele, koukej, co se to tady děje? volám na Honzu a ukazuju směrem do lesa.

Honza je samozřejmě o kilometr přede mnou, protože jedeme na kole a jedeme nahoru. To znamená, že on si hraje na rychlonohou antilopu a já funím vzadu za ním. Zrak máme ale ještě oba celkem dobrý a hemžení v lese si nejde nevšimnout.

První, druhý, třetí a další… borec v lese a všichni dělají to samé. Rvou se pěšky přes borůvčí a jehličí naducaní v cyklokombinézách a nad hlavou drží kolo. No, nad hlavou, to není tak úplně přesné. Při bližším ohledání je vidět, že všechna ta kola musí být těžká jako čert, protože mají motorky a jsou to tedy e-kola.

Němečtí důchodci na výletě, smějeme se pod vousy. To my se radši budeme držet oficiální cesty. Je to náš první přejezd Šumavy a boom elektrokol u nás začne až o rok, dva později. Cyklistů s kolem nad hlavou ale než dojedeme k cíli, a tím je Rosenauerův pomník, odkud se chceme dostat k Plešnému jezeru, potkáme ještě nejmíň dvacet.

Šumava

Co vlastně nacvičují a že to není spartakiáda, pochopíme, až na rozcestí na Plechý. Týden před tím proběhla totiž Šumavou vichřice, takže na cestu je zákaz vstupu i vjezdu. Samozřejmě na ni taky vlezem, o co jsme horší než nějaký obstarožní germán, že jo? Ale už po prvních cca 20. metrech narazíme na první padlý strom. O pár metrů dál je vidět druhý a třetí. Honza opustí kolo i mě a jde se kouknout dál do lesa, jak to vypadá tam. Vrátí se za čtvrt hodiny a hlásí, že stejně.

Tak velcí sportovci, abychom si tady hráli na vzpěrače, zase nejsme, řekneme si potom při pohledu na plně naložená kola a otáčíme je zpátečním směrem. Jen koutkem očka pozorujeme dalšího Němce, jak se se svým éčkem vydává na obchůzku prvního padlého stromu. Škoda, že až se o cca 200 metrů níž bude zase vracet, my už budeme dávno dole. 😊

4 thoughts on “Vzpěrači na Šumavě aneb nikdy není pozdě vzít si kolo do náruče

  1. docela jsem se pobavila u popisu. a sumava mi stale a stale unika, na jare z ni padlo a vsude na me vsechno krici sumavaaaa clovek ji nikde neutece

    • To přijde.
      My takhle už nekolik let jezdíme Labskou stezku po německé straně (v Čechách máme projetou), každý rok to naplánujeme… a zase odložíme.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *.