8.5. 2024

Po tom, co jsem nám pečlivě naplánovala na pár dní cyklotour, se mi Honza kousnul. Zazněla slova jako unavenej, chci si odpočinout, dokonce snad i pracovat. Prostě Jsem chlap.

A tak vznikl plán číslo 2, líný, pohodový a odpočinkový. Ve středu na státní svátek kolem poledne jsme vyrazili směrem na Jihomoravský kraj.

Prvni zastávkou byl hrad Cimburk u Koryčan. O tomhle místě jsem nikdy před tím neslyšela a našla jsem ho díky internetu.  Jde vlastně o zříceninu pocházející ze začátku 14. století, kterou se od r.1994 snaží zachránit místní spolek. Jde to ale pomalu a pořád to tady připomíná spíše stavbu než plnohodnotný hrad.

Prohlídka stojí 80 korun a trvá celkem krátce, celý Cimburk si oběhnete za 15 minut, když se nebudete moc courat. Anebo se posadíte na kafe do zdejší knajpy a podpoříte hradní podnikání. Kafe nepiju, Honza řídí a nemůže pivo, takže jsme vytáhli na lavičce za Bylinkovou zahrádkou aspoň hrozno z obchoďáku.

A to je všechno. Víc nám tady nenabízejí. Tedy kromě obrovské cedule oznamující otvírací dobu Barokního hřbitova ve Střílkách, a ta končí už v 17.00. Pro nás velké zklamání, protože zrovna sem měly teď vést naše kroky. Ani jednoho z nás nenapadlo, že se hřbitov bude zavírat a ještě tak brzy.

 Před námi se tak rozevřel volný večer a my nevěděli, co s ním. Rozhodli jsme se tedy pro podvečerní procházku po Velehradě.  Už jsem tu sice byla v minulosti 2x, ale vždycky tu byly hromady lidí. Takhle večer zavládl ale přímo božský klid. Všechno se vylidnilo. Parkoviště jsou prázdná, zase ale je zavřený kostel. Jenže ten bývá zavřený i v průběhu dne. Neustále se tu konají bohoslužby a mně se ještě ani jednou nepovedlo dostat se dovnitř. A tak jsme se tu teď nejenom prošli a hlavně si zjistili, kdy se chrám ráno otevře a od kolika hodin začíná první mše.

A pak už bylo jasno. Tentokrát to klapne.

9.5.2024

Ráno jsme vstoupili do kostela jako první a dlouho jsme tu byli dokonce úplně sami.

Konečně jsme se mohli pokochat vší tou krásou, protože Velehradská katedrála je opravdu nádherná. Malovaná, zlatě zdobená. Ohromující. Určitě patří k těm nejkrásnějším, co jsem doposud viděla.

Potom jsme se přesunuli k hotelu Skanzen, který je propojen s expozicí Živá voda. Na tu měl zálusk Honza už od naší poslední návštěvy v Kroměříži někdy z doby před covidem, kdy jsme tudy projížděli na kole. Ale byli jsme tehdy na těžko, nebylo kam si odložit do bezpečí zavazadla i kolo, tak jsem mu to rozmluvila. A druhak jsem taky předvídala nějakou šílenou komerční cenu. Což se dneska ukázalo jako hloupost.  Cena za vstup sto korun mi normálně vyrazila dech.

A to jsem ještě ani nebyla uvnitř. Teď už mohu říci, že šlo o zlatý hřeb dne. Dostali jsme se do úžasného podvodního světa.

Nejprve nás do sebe vtáhl podvodní tunel – akvárium. Okolo za sklem pokojně pluly ryby a rybky z českých a moravských rybníků a řeky Moravy. Kapr, úhoř, jeseter. Největší ryba vyza velká dosahovala velikosti až 2,5 metru. Koukala jsem na ni s otevřenou pusou. Vůbec jsem o existenci takového obra ve zdejších vodách neměla tušení.

Když jsme vyšli ven, viděli jsme rybniční akvárium zase shora. Ryby plavaly vysoko k hladině, otíraly se o sklo akvária a my přes vodu mohli pozorovat i lidi procházející se v tunelu.

Vedle byl i další rybníček, kde se dá v létě normálně koupat. Je tomu uzpůsoben, má malé molo, okolo je pár stolků a kousek nad ním i sociálka se sprchou a převlékárna. Tak si v létě nezapomeňte vzít s sebou plavky.

Součástí  expozice je i vyhlídka s rodinkou prastarých dávno vyhynulých praturů. Vědci prý našli praturovi geneticky nejpříbuznější  zvířata a podařilo se jim odchovat několik kusů tohoto zvířete.                                                

 Tady v Modré najdete jeden pár, jedno odrostlé tele  a malinké telátko.

Více o celé expozici najdete tady: https://www.zivavodamodra.cz

Po úžasné prohlídce Živé vody jsme se vrátili na včera nezvládnutý Barokní hřbitov ve Střílkách. Ten byl prohlášen  národní památkou a moc jsem se na něj těšila. O to větším byl pro mě zklamáním.

Hřbitov je usazen v centrální části obce a hned vedle něj stojí i informační stánek. Toho jsme si teda všimli díky velké informační ceduli umístěné na vrátkách. Ta nás seznamuje s tím, že vstup dovnitř je za 50 Kč a s průvodcem za 100 Kč Všechny sochy jsou umístěny po obvodu hrbitova a je na ně vidět i zvenčí.

Přesto zodpovědně přicupitáme ke stánku, abychom zjistili, že personál má zrovna přestávku a dlí někde na obědě. A tak teda jdeme zadarmo, no.

Za sebe ale musím říci, že jsem stejně trochu zklamaná, protože když to tady srovnám s hřbitovy v Hořicích nebo dokonce v Miláně, tak to tu zase tak krásné není.

Potom jsme se vrátili zpátky na původní trasu a plán. Ale zámek v Buchlovicích je obestavěn jeřáby a stavebními stroji, a tak nakonec dovnitř ani nejdeme.

Zdejší zahrady už jsem viděla cca před 15. lety a mám je tedy prošlápnuté. Se stavební výzdobou mě ale nelákají stejně jako prohlídka zámku s tímtéž výhledem. To si raději počkáme a podíváme se sem někdy jindy.

 Takze hurá na Buchlov a Buchlov, to je hrad vysoko nad námi. Nahoře na parkovišti vyplázneme 50 Kč, ale zase tu můžeme stát klidně celý den. Na hradě opět výběr z asi tak 6.různých typů prohlídek. Volíme za 80 Kč nádvoří a věž, abychom vzápětí zjistili, že nádvoří je pidi mini, protože na 2.nádvoří se návštěvníci nepouští. Proto si připadáme trošku podvedení, ale výstup na věž nám tu trochu zklamání vynahradí.

Jsou z ní opravdu nádherné výhledy do okolí a i na to 2. nádvoří odsud vidíme.

A jak pravil Honza a myslel tím dokonce i mě, ještě jsme na tom pořád dobře, protože někteří dýchají jak 4 dědci.

Potom už se pomalu přesouváme ke Kroměříži, kde plánujeme strávit zítřek. Proběhneme si hlavni náměstí, omrkneme jeden ze tří zdejších kostelů, zdlábnem kebab a těsně před zavíračkou nahlédneme i do Podzámecké zahrady, abychom pozorovali předvádějící  se pávy. Blíží se noc a s ní zasloužený spánek.




No a vy se sem nezapomeňte zase vrátit, protože před Kroměříží jsme zažili oprravdu velké dobrodružství. Zaútočili na nás totiž zemědělci se svojí technikou.

Pokud nechcete zapomenout, není nic jednoduššího, než začít nás sledovat na fb nebo si objednat mailový zpravodaj, který vás upozorní na další článek.