Jak na Nový rok, tak po celý rok, říká se. Tenhle výlet se sice prvního ledna nekonal, ale skoro. První lednový víkend 2025 jsme se s kamarádkou vypravily do Prahy a tentokrát se mi podařilo najít místo, kde jsme obě ještě nikdy nebyly.

Navštívíme Břevnovský klášter.

A tak už cca o půl desáté vystupujeme z tramvaje č. 22 jen kousíček od Pražského hradu.

Vypadá to tu tak trochu jako na vesnici. Před námi vstup do kláštera, po levé ruce velký svah zcela pokrytý sněhovým popraškem, po pravé menší pokrytý zase malými bobaři a sáňkaři. Tahají sáňky nahoru, při sjezdu se válejí ve sněhu a hlavně šťastně křičí. Prostě Praha, co bys chtěl.

My zamíříme přímo ke klášteru. A přivítá nás tady vlídné ticho  Jako bychom zde byly od počátku široko daleko úplně samy.

Pak nám paní v Íčku prozradí, že prohlídka kláštera, co měla být v 10, se dneska nekoná.

Je těsně po vánocích, no. I když na webu tuto informaci bohužel neměli, takže jsme počítaly, že tu utratíme 120 Kč za vstup a dostaneme se i dovnitř.

Ve 14 prý ale prohlídka bude, tak máme přijít potom. 

Z toho dvakrát odvázané nejsme, co tu budeme teď v zimě tak dlouho dělat?

Naštěstí jsme odvážná děvčata a všimneme si, že zapomněli zamknout kostel, a tak do něj nahlédneme i bez vstupného v rámci procházky po nádvoří. Je celkem chudší výzdoby.
Projdeme také klášterní zahrady a ty jsou kouzelné i pod sněhem. Hezké výhledy, útulná zákoutí, v létě to tu musí být úžasné.

Pak se namísto výkladové prohlídky kláštera vypravíme na výstavu betlémů. Stoji taky 120 kaček a betlémů je tu docela hojně.

Odtud zase dvaadvacítkou sjedeme o trochu níž k Novému světu a odtud pomalou procházkou a už docela prokřehlé zimou přímo k Loretě.

Loreta je otevřená, vstupné je 260 Kč. Váhám, jestli jít dovnitř, ale ani sem jsem se ještě nepodívala. Leda snad v dětství, to už si však nepamatuju.
Ale Pavla dovnitř jít chce, takže jdeme.

Pavla má průkazku  ZTP, takže ji mladá ukrajinka pouští zadarmo, a když vytahuju kartu, že já si teda zaplatím, slečna povídá, jestli patříme k sobě. Když kývnu, mávne nade mnou rukou.

A tak se stáváme ZPT s doprovodem na ukrajinský způsob. Doprovázím Pavlu vychovaně po celém objektu a je to tam moc hezké. Kostel, klenotnice, modlitebny,

Pak si dáme oběd a následně už míříme ke Strahovskému klášteru. Ani tady to z minulosti neznáme, ale buďme upřímné, je nám už zima, tak to tu jenom proběhneme.

Ale je to dobrý tip na místa, kam se podívat třeba na jaře a užít si to tady někdy jindy v teple a rozpuku.

A abych nezapomněla, den zakončíme v místě, kde už to známe a kam chodím od mládí, v Ovocném Světozoru. Jejich točenou jahodovobanánovou zmrzlinu totiž miluju. :-))



Příště bude výlet na kole. Těším se na vás a zatím na shledanou.