Bečov nad Teplou aneb zase svědky zločinu
4.9.2021
Vidět na vlastní oči Relikviář svatého Maura patřilo k mým top cílům už roky a tak jsem si to v rámci postupného objevování západních Čech, na které jsme se zaměřili v posledních dvou letech, letos konečně dopřála a Honzu nasměrovala do Bečova nad Teplou, což je kousek od Karlových Varů.
https://www.zamek-becov.cz/cs/becovske-poklady/relikviar-svateho-maura
Relikviář svatého Maura je totiž druhou nejvýznamnější památkou v ČR hned po korunovačních klenotech, objeven byl až dlouho po druhé světové válce a toto objevení má velmi pohnutou a zajímavou historii. Jak mi jdou obvykle výklady na hradech a zámcích jedním uchem tam a druhým vem, tady jsem při prohlídce ani nedutala.
Když jsme dojeli do Bečova, nejdříve bylo třeba odstavit auto a k tomu jsme zvolili parkoviště pod hradem. Za poplatek 50 Kč, který avizovala cedule, nám to přišlo OK. Nebyli bychom to ale ani my, aby se něco nestalo.
Takže v okamžiku, kdy jsme vjeli na parkoviště, kde se vzal, tu se vzal, nikým nehledán ani nečekán, vyběhl proti nám mladý výběrčí, začal šermovat důležitě papíry a požadovat padesátku. Tož jme mu ji samozřejmě jako řádní a bohabojní občané dali. Za ni jsme obdrželi prapodivný papírek, jakých si mohu na tiskárně vytisknout mraky. Bez razítka, bez čísla dokladu, s datem doplněným rukou, prostě papír, který smrděl na dálku podvodem. Než jsme ovšem vylezli z auta, kluk se zdejchnul jako pára nad hrncem.
Ono nám to taky nedošlo úplně hned, to bych lhala. Ale při našem odchodu přijelo další auto a k tomu nevyběhl vůbec nikdo. To bylo velmi podivné, takže jsem začala přemýšlet a mudrovat a Honzu jsem brzy přesvědčila, že jsme se stali dozajista oběťmi zločinu.
Nejspíš to ale tak opravdu bylo, protože chlapce jsme už víc neviděli ani teď, ani při návratu, kdy jsem ho hledala opravdu pečlivě, protože jsem se chystala na něj zaútočit a donutit ho předložit nějaké oprávnění, přičemž Honza byl pověřen tvorbou fotodokumentace, kterou bych v případě usvědčení zločince mohla předložit jako důkaz a ten bych zase jako uvědomělá občanka předložila PČR. Navíc, pokud jsme skutečně naletěli podvodníkovi, tak i když jsme zodpovědně parkování platili, měli jsme vlastně nezaplaceno a jsme tím pádem zloději taky.
Nás ale policie naštěstí nevychmátla. Stejně jako já jsem znovu nevychmátla vykutáleného mladíčka. Ten byl už pryč.
Samotný Bečov nad Teplou za návštěvu rozhodně stojí.
Krom relikviáře tu mají i každoročně kovářské symposium, z něhož vznikne pokaždé nějaké to dílko, takže cesta od parkoviště až k hradu je jimi lemovaná.
A dlužno podotknout, že to vypadá velmi dobře a i tady je na co se dívat. Člověk rád ocení poctivou fortelnou práci, která je ještě ke všemu krásná.
Dále je tu již zmíněný zámek, kde si můžete zvolit prohlídku a rozhodně stojí za to ta s Relikviářem, i když popravdě na ní nic dalšího cenného krom relikviáře nenajdete. Jsou tu fotky samotné památky, fotky z kopáčských prací, z doby, kdy byl relikviář objeven, nějaká ta lahev vína. O to větší šok nastane, když vás na závěr vpustí do trezoru a tam spatříte tu nádheru.
Za zmínku v městečku pak stojí ještě kostel a botanická zahrada.
Pokud se vám článek líbil, můžete mě začít sledovat buď tím, že si objednáte mailový zpravodaj, nebo přes fb či IG. Budu se těšit na vaši další návštěvu.