Luhačovice , Nový Světlov a Uherský Brod
15-17.10.2023
V říjnu jsme si dopřáli ospalý odpočinkový pobyt v Luhačovicích.
Ještě než nás pustili na pokoj, udělali jsme si ale malý výlet po okolí.
A tak jsme někdy po poledni dorazili k zámku Nový Světlov. Vykukoval svou bílou fasádou vysoko nad Bojkovicemi, přesto však trochu stranou obce, ukrytý uprostřed barevně zbarveného listí.
Zámek působí jako hotel, ale za 70 Kč vás provedou i uvnitř. Podíváte se do svatebního sálu i apartmá a ani se kvůli tomu nemusíte vdávat či ženit. Nahlédnete do impozantního koncertního sálu s prosklenou střechou. A hlavně vás průvodce vezme i nahoru na věž, odkud je široký rozhled do okolí.
Pravda, když jsme vstupovali do zámku my, působil tak trochu opuštěně. Vstupní dveře zavřené a jedinou známkou zdejšího života byla jen přátelská šedivá Míca, se kterou Honza okamžitě navázal kočičí “kamaradčoft“.
My ale nepatříme k těm, koho odradí zavřené dveře. Vždycky se přece dá vzít za kliku a ta buď povolí, anebo ne. Další pár, který jsme potkali později na nádvoří, když jsme čekali na prohlídku ve dvou, ovšem až tak drzý nebyl a normálně se chystal ze zámku odejít s tím, že je to tady opuštěné.
Nebýt toho, že jsem oběma manželům prozradila, že to tak není, protože my už máme dokonce zakoupené vstupenky, absolvovali bychom prohlídku úplně sami. Takhle jsme tedy šli ve čtyřech.
Jestli se to provádění vyplatí, tím si tedy nejsem jistá.
Po prohlídce jsme potom zamířili do Uherského Brodu.
Tady jsou k vidění dva kostely, jeden působí částečně jako kolumbárium.
Mají tu i další zámek, zamrkal na mě Honza a už jsme se nechali vést jeho navigací. Došli jsme k parčíku a za ním …žádný zámek nebyl. Jenom muzeum a muzea, jak už každý, kdo přečetl pár mých článků, ví, my zrovna dvakrát nemusíme.
Honza tam ale stejně vlezl, aby se aspoň zeptal, proč mu blbne navigace a kde mají ukrytý ten zámek.
A děvčata za pokladnou se vůbec nedivila a byla strašně ochotná.
Nejsme prý rozhodně první, zámek tam hledá kdekdo.
Žádný tu ale nemají. Kdysi tu tedy stát měl, ale postavili jen jeden sál, pak si to zase rozmysleli a teď je z toho tady muzeum. Ale to torzo zámku, tedy ten jeden sál, nám ochotně ukázala a ještě nám k němu dala výklad.
No prostě fajn setkání v jednom ospalém moravském městečku.
Potom, vlastně spíše druhý den, už nás čekaly ty Luhačovice, kouzelné lázeňské městečko proslulé krom Vincentky, kterou si tu můžete v omezeném množství natočit do své láhve, také zajímavými stavbami pana Jurkoviče. Oba jsme tu byli poprvé a tak jsme si užívali procházek mezi jednotlivými pavilony, ochutnávali rozpečené lázeňské oplatky a kulili oči vzhůru nad nekompetentností pracovnic informačních středisek, které turisté buď nezajímali vůbec anebo jenom netušily odpovědi.
Zvažovali jsme dokonce, že si dopřejeme lázeńské wellness v pavilonu Aurora, ale už proto, že jsem měla trochu rýmu a nebylo mi dobře a cena byla celkem závratná, jsme nakonec skončili za zlomek ceny v městském bazénu. Saunu pro Honzu a vířivku pro mě tu mají taky a obojí pěkně vyhřáté a celkem poloprázdné. Svého rozhodnutí nechat si Auroru na jindy a užít si ji se vším šudy, jsme nakonec ani nelitovali.
Namísto ní jsme tedy zakončili náš pobyt procházkou ke zdejšímu Jezírku lásky. Cestou jsme potkali zajímavý ranč s koňmi a na zpáteční cestě další lázeňské prameny.
A Jezírko lásky samotné? To vesele kvetlo. Bohužel však zeleně, u nás by se mu říkalo nejspíš bahňák.
I tak to tu ale bylo fajn a náš lázeňský pobyt jsme si opravdu užili.
Pokud se vám článek líbil, nezapomeňte se sem zase vrátit. Budu moc ráda.
Můžete si objednat můj mailový zpravodaj anebo mě sledovat na FB.
My tomu rikame zabi wellness:D a prohlidka zamku za 70 stala za to? Videli ste aspon nejaky pekne zarizeny pokoje?
Luhacovice jsou krasmy mesto, ja tam byla davno na country vikendu, trochu sme se prosli po kolomade a o laznich aurora jsem teda ani neslysela:D kolik vincentky ste si vzali? Ja ju pila s yeplym mlikem, da se na to zvyknout, ale uz nevim na jakou nemoc mi to bylo doporuceno:D a oplatek bych si dala s chuti. Dekuju za vylet, priste veku za kliku:)
Žabí wellness teda pobavil, s tím někdy u Honzy zaperlím. :-))
Jinak určitě porohlídku doporučuju. Za 70 Kč (je to cena z října a poslední článek z loňska) tě dneska nepustí často ani na rozhlednu a výhled nahoře byl opravdu parádní.
Do pokojů jako takových nás nevzali, to je prostě hotel. Ale to svatební apartmá, chodby, prosklený sál, myslím, že to zato opravdu stálo. Ve spoustě objektů toho vidíš mnohem míň a řeknou si víc. Jako rozený skrblík často porovnávám cenu/výkon a fakt se nestydím napsat, že podle mě ta návštěva za ty peníze nestojí, tady bych klidně dala 10 bodů z deseti. Zážitek uvedenou cenu převyšoval (i když třeba Konopiště to nebylo:-)), ale to je právě ta cena/výkon).
Jinak jsem v Luhačovicích byla úplně poprvé, jen si pamatuju, že je hrozně chválila mamka, která ale nikam nikdy necestovala (lázně v mládí), tak se mi moc líbily. Ad vincentka – u nás klasika, vždy, když jedem někam, kde se dá něco natočit, zjistíme, že nemáme do čeho, páč nás ani nenapadlo si vzít nádoby. :-)) Takže tak 2 litry. Já moc minerálky nepiju, tak mi je to jedno, ale Honza byl zklamaný.
V té hlavní budově, kde si lidi točili, měli právě napsáno omezení, už nevím, kolik, ale bylo to tak -+10 litrů myslím, čili žádné kontejnery, jak někteří tahají….