Humenec u Teplýšovic (2), Chotýšovice, Konopiště a po stopách Drákuly

4.8.2024

Ráno jsme se v poklidu sbalili a vypravili se do Chotýšovic. Tam, jak Honza našel, by měl být zámek, který ale, jak záhy zjistíme, není otevřený.

To nevadí, řekli jsme si a přemohla nás zvědavost. O zámku jsme totiž nikdy neslyšeli a především já jsem tušila nějakou pěknou opuštěnou budovu nebo….

„….tak tohle už je spíš urbex.“ zkonstatoval Honza, když jsme u zámku zaparkovali, a chtěl to rovnou otočit. Jenže já mu mezitím vyklouzla předními dveřmi a začala čenichat okolo.

Budovy si ještě jakžtakž zachovaly tvar, ale uvnitř je víceméně jen spoušť.

Procházela jsem kolem, mezi kopřivami a bodláčím, a pak jsem objevila to, co jsem chtěla.

Drákulovy komnaty.

Tedy ne žádné oficiální, to jsem si jen to místo tak pojmenovala. Bylo potaženo potrhanou černobílou tapetou, opatřeno několika rozkřáplými zrcadly a vybaveno různorodým poházeným nábytkem, který měl svou službu už za sebou. Dalo se sem bez problému vejít a kochat se podivuhodnou mystikou.

Pochybné sedačky obydlené svého času nejspíš bezdomovci, sem tam zbytek fastfoodu, skříně a skříňky tu bez dvířek, tu bez zad, fantazie kreslila mladou komtesku běžící komnatami snažíce se prchnout před zubatou upíří obludou a dobrodružka ve mně, trpící toho času po malém stomatochirurgickém zákroku, který jí znemožňoval vytáhnout své špičáky a poměřit si své síly s mistrem Drákulou, už povolávala svého rytíře, nechť cňapne po foťáku a běží sem tu tajuplnou atmosféru nafotit.

I když zámek jeví velmi výrazné znaky opotřebení, je ovšem třeba připustit, že se s ním něco děje. Polovina objektu má totiž fungl novou střechu a také tu mají naproti upířím pokojům malou kameru. Až jsem povyskočila, když jsme zaslechli její povědomé tiché zavrčení.

Naštěstí v tu chvíli už jsme ale měli vše, co nás zajímalo prohlédnuto a nafoceno, a tak jsme se mohli vypařit jako pára nad hrncem.

Naší další zastávkou je pak zámek zcela odlišný, a to Konopiště. Ten zná skoro každý a vypadá úplně jinak. My jsme autem zastavili u rozcestníku  Svatá Anna a odtud šli asi kilometr podél hřiště a zahrad na zámek. Rozcestník na Svaté Anně ale kupodivu ukazoval přímo na opačnou stranu, tedy směrem od zámku a podle něj jsme se okruhem měli k cíli dostat až po 3 kilometrech, tak bacha na to, věřit se už v dnešní době dezinformací nedá vážně nikomu a ničemu. My se ale nedali zmást a zvolili jsme jsme kratší cestu, která měřila cca 1 kilometr. 😊)

Zámecké zahrady jsou na Konopišti volně přístupné, jen pokud máte psa, nechte ho raději doma. Ten dovnitř nesmí. My sice potkali pána, který si na ceduli škrtlého pejska vyložil tak, že zvíře se nesmí packou dotknout země a vnikl dovnitř s psíkem v náručí, já bych ale takovou odvahu nebo snad drzost neměla.

Růžový skleník uvnitř zahrad je potom ovšem zpoplatněn.

Stejně jako zámek o pár set metrů výše. Tam je standardně několik okruhů po 280 Kč. My jsme si nezaplatili ani jeden. Na Konopišti jsme před několika lety už byli a který okruh jsme tehdy zvolili, si nepamatujeme ani jeden. Ještě abychom si koupili ten samý, ne?:-)

Místo toho jsme si dali ve zdejší Zámecké restauraci výbornou pečenou kachnu.

Stejně jako před pár lety v Jemništi,  i tady jdou cestou cenově přístupného jídla, takže se tu najíte klidně i do dvou stovek a do tří je pak už téměř všechno. I proto tu není nouze o zákazníky. Dokonce, kdo chce jen něco malého, tu prodávají na nádvoří meruňkové a švestkové knedlíky po 65 Kč kus. Vzhledem k tomu, že si většina lidí brala tři, si ale myslím, že dát si normální velké jídlo v restauraci, byla lepší volba. 😊

No a my se po pozdním obědě ještě chvíli procházeli po okolí, hlavně vyhlíželi, zda v zámeckém příkopu nezahlédneme místního medvěda Jiřího, kterak si pochutnává na svém oblíbeném melounu.                                                                                                                                      

Jiří ale nevylezl, a tak nám nezbylo než odjet domů bez setkání s ním.

Tipy na další výlety v okolí: zámek Jemniště, Český Štemberk – místa, která už najdete popsaná na tomto blogu v minulosti.

Děkuji za přečtení a pokud mě chcete sledovat i nadále, můžete si objednat můj mailový zpravodaj nebo mě sledovat na Fb.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *.