Když se konečně navigace umoudří, jedu dál a pak zjistím, že si myslí, že jsem na Ulricháči už byla a vede mě na další bod programu.

Dneska nás konečně čeká podrobnější prohlídka města a zdejších artefaktů. Ne že bychom kolem některých staveb nechodily den co den, ale teprve dneska jsme si vyčíhaly třeba mešitu na Skanderbegově náměstí otevřenou i pro turisty.

Albánci se ke svým lidem v minulosti nechovali líp než my k těm našim. Takže tu najdete seznamy lidi, kteří žili a pak najednou už ne, protože se znelíbili režimu. Uvidíte repliku psa, co útočil proti lidem. Vítejte, naši pohraničníci. Prostě tyhle režimy fungují všude stejně zrůdně. Je to ale jejich i naše historie, kterou bychom si měli připomínat namísto vzpomínkové optimismu, jak jsme byli mladí a všechno bylo zalité sluncem.