24.10.2024

Na snídani se dostavím až na devátou. Takhle pozdě poprvé. Navíc mi třeští hlava z včerejší dehydratace, protože jsem v tom dešti prakticky nepila.

Slupnu acylpyrin a čekám, až se mi udělá dobře.

Teprve po poledni vyrazím ven. Holky z recepce mi poradily procházku z Lida (místní část Funchalu) do Ponta da Cruz. Dokonce i v Lonely planet procházku zmiňují a shledávají zajímavou, tak tedy nasedám na autobus č..1 a vyrážím k Lidu.

Jen kdybych teda věděla, kde to je, protože tady na Madeiře zastávky řidič nehlásí.

Musíte být vědma a to já nejsem. Anebo se ptát, ptát, ptát. Což se teda ptám, ale bohužel pozdě. Takže když oslovím po nějaké době jednu starší paní, dozvím se, že jsem Lido právě přejela.

Ach jo. Mačkám rychle stopku a vystoupím na další zastávce.

Vrátím se k Lidu a projdu se po pobřeží, pokoukám na kamenné útesy a nejvíc mě zaujme placené umělé koupaliště přímo v mořské vodě. To vypadá vážně kouzelně a já moc lituju, že jsem si s sebou nevzala plavky. Sice se tu platí vstupné, ale uznejte sami. Stálo by to zato.

Ale jinak tahle procházka určitě není nic, co by jeden musel zrovna vidět. Prostě hotelové komplexy, kde vlastně nejzajímavějším se mi opravdu jeví jen to zbudované koupaliště v oceánu.

Inu, ani tipy z Lonely planet nejsou vždycky excelentní.
Na mou bolavou hlavu to ale stačí.


Děkuji za přečtení. Tímhle článkem série z Madeiry končí a příště zůstaneme uzavřeni v České republice. Tak se sem nezapomeňte vrátit. Kdo odebírá můj mailový zpravodaj, přijde mu cca za 10-15 dnů upozornění na nový příspěvek.