4.5.2023

Stojíme  kousek od Villandry na krásném přírodním parkovišti mezi stromky a snídáme u dřevěných stolků uprostřed trávníku. Kolem drandí lidé na kolech, někteří jsou sportovci a občas zahlédnu i stan, jiní jednou tak trochu na městský způsob.

Sotva však vyneseme z auta připravený košíček s potravou, začne lehce poprchávat.

Na déšť dlabem! prohlásí ale Honza a libuje si, že díky němu nebudeme muset řešit přehnaně hygienu. 🙂
Pak vynáší na stolek francouzské sýry, šunku, chleba a papriku v ceně 30 Kč kus, jejíž nákup přede mnou včera mazaně utajil. Deštík ustane ještě dřív než prostřeme stůl a zůstane po něm jen náznak svěžesti.

Po snídani se přesuneme na Chateau Villandry.

Vstupné je 13 Eur a zahrnuje v sobě jak prohlídku zámku, tak zahrady (lze však zakoupit jen vstup do zahrad).

Vybavení zámeckých prostor je o malinko chudší než jsme viděli dosud, ale vše vyvažuje obrovská originální zahrada. Ta je minimálně z poloviny tvořena zahradou užitkovou, v níž lze objevit saláty, zelí, kedlubny a podobné pochutiny.

Vše je ovšem vyladěno jako zahrada okrasná, takže kedlubny nebo zelí tvoří barevné obrazce a geometrické tvary stejně jako na jiných zámcích třeba růže.

Zdálky by nikdo nepoznal, že zámecké kuchtičce ráno stačí přijít s nožíkem a vydloubnout si něco na vaření. Tím zahrady ve Villandry jednoznačně předběhly všechny zahrady všech zámků, které jsme letos viděli, nejmíň o půl míle.

Ale život jde dál a dnešní zeleninový salát musí ustoupit dalšímu chodu na jídelníčku. Dalším zámkem na pořadu dne je Chateau  D Azay Le Rideau. Zámek na vodě. To je teda na Loiře už několikátý a člověku to nedá, než přemýšlet o tom, jak to ti tehdejší stavitelé zvládali, když my máme k dispozici tolik technologií a všechno je problém.

V městečku nás nepříjemně překvapí placené parkoviště u zámku.

Na to tu ve Francii dosud nejsme zvyklí, aby se i za parkování platilo. Stačí ale o trochu popojet a odstavit auto třeba u hřbitova, což je od zámku tak 200-300 m a už parkujete jako vždycky – zdarma. To je vlastně další věc, která mě na cestě překvapila.

Parkuje se téměř všude bez poplatku, a to i přímo u historických památek. Za odstavení auta jsme platili jen Nancy a v Blois, ale minimálně v Blois, kdybychom se trošku snažili a popošli za most, mohli jsme parkovat bez peněz taky.

Ale teď už vstupujeme do zámku (vstup pouhých 11 Eur). Interiéry jsou trochu chudší a zahrada vlastně také, ale je to tu ohromně romantické. Obzvlášť černé tulipány a různé cestičky, dokázala bych si představit, jak tu coby princezna laškuji s podkoním a jeho potom nechají za odměnu popravit.

Ubytování dneska Honza našel u Muzea Maurice Dufresne. což je krasné  travnaté přírodní parkoviště u slepého ramene Loiry. Moc nás tu nestojí, celkem 4 auta, tři velké obytňáky a my, na ploše cca 40×60 m. Každý tedy máme pro sebe takový slušný prostor několika bytů 3+1.

Jediná nevýhoda je, že se to tu uzamyká v 7 večer a do rána nikdo nevyjede ven.

Nám to nevadilo, měli jsme božský klid a v jednom z těch našich bytů mohli dokonce bez obav roztáhnout kempingové židličky a zahrát si karty.

Pokud se vám článek líbil, budu ráda, pokud se sem vrátíte i pro pokračování. Abyste nezapomněli, můžete si objednat můj mailový zpravodaj nebo mě sledovat na fb či IG.