23.8.24

Napadlo by vás někdy zajet si na dovolenou nebo aspoň na víkend na výlet do Mostu? Nejspíš ne, že jo? No a vidíte, nás jo.

Možná to nebyla úplně první volba. Honza totiž dostal poukaz na zážitkovou jízdu závodním vozem na místním autodromu, a tak si to tam šel dneska odjezdit, zatímco já mu dělala fanynku, aby bez problému zapadl mezi další závodníky. No a tím byla lokalita daná.

Dycky Most!

Jízdy Honzovi končily kolem sedmé večerní a mimochodem i jen prohlídka prostředí autodromu byl pro mě zajímavý a nevšední zážitek. Všude plno motorkářů a jejich motorek. Všichni byli styloví, vesměs potetovaní, do toho zase řidiči – závodníci, krásný ženský doprovod, u něhož Honza neustále přemýšlel, jestli taky závodí nebo jenom zdobí, stánky s oblečením, které si sice nevezmete na ples, ale na závody klidně jo. Prostě pastva pro oči a možnost nahlédnout do jiného světa. Tomu se nikdy nebráním.

Honza dostal přilbu, kuklu a musel podepsat, že až to na závodním okruhu někam napálí a to pěkný závodní auto jim zruší, tak si uhradí škodu.

Nezdálo se, že by to někoho vzrušovalo, nebo spíše, že by si podmínky půjčení někdo přečetl.

Honza ale jo a já se hned po tom okamžitě ohradila, že když to půjčují, tak to snad mají mít i pojištěný.  ale prý to nejde a závodní auto vám nikdo nepojistí.

Tak bacha na to, to auto prý vyjde na  1,5 mil.

Čili žádný závody, nakázala jsem hned Honzovi, ty budeš nejpomalejší vůz na okruhu. 😊

Jasně, že mě neposlechl, ale vrátil se spokojený, nezraněný a hlavně auto dojelo v cajku.

Takže co takhle večer dál? Vyrazili jsme rovnou k jezeru Most.

To bylo napuštěno v roce 2020 na severní straně města v místě, kde původně stál historický Most, který byl někdy ve 2o. letech 20.stol. zbourán kvůli zásobám uhlí nacházejícím se pod ním. Těžilo se tu v dolu Ležáky až do konce 90.let a jezero nyní vzniklo zatopením s cílem znovu probudit zdejší krajinu a upozornit na její unikátní historii. A je to tady bombastický. Alespoň my jsme tedy zůstali koukat s otevřenou pusou.

Jezero je rozděleno do několika zón podle okruhu zájmu jeho návštěvníků. Samozřejmě jsme zamířili k té pro plavce.

Prvním překvapením byly ohromné možnosti parkování zdarma, i když i tady už je k vidění připravený parkomat, takže to tak nemusí být navždy. 

Celý prostor je pak velmi vkusně upravený a vybavený. Minimálně dvě pěkná dětská hřiště, několik kiosků, či bister a k tomu veřejné toalety, židličky, slunečníky, na vodě se houpou mola. Voda je čistá a vše je bez  poplatků. Snad jediné, co mi úplně nevyhovuje, je pláž a vstup do vody po takových větších oblázcích. Tento diskomfort se ale dá jednoduše obejít vstupem přes molo.

Okouzleně jsme se po sobě podívali a už víme. Kdybychom chtěli náhodou znovu k polskému Baltu, máme jasno. Namísto něj zamíříme sem. Vždycky Most!

Po koupeli nás pak čekala ještě jedna návštěva.

Kolem deváté hodiny večerní dorazíme totiž k bájné seriálové restauraci Severka. Dávám si tady švestkovou limču a řidič nealko pivo. Prostředí je nám důvěrně známé. Zelené ubrusy připomínající osmdesátky, pár štamgastů, jenom Luďan a jeho kamarádi chybí.

Jinak se ale v tomhle pajzlu od televizního natáčení nic nezměnilo. Připomíná mi to tu nejen seriál, ale dobu mého mládí, kdy jsme přesně z i do takovýchto hospod a jejich sálů vyráželi za zábavami. Dlouhé vlasy, džísky nebo vytahaný svetr pro méně majetné a už to jelo.

Člověk je tu jako doma.

Na noc se přesuneme zpět k jezeru. Zejedeme se na travní parkoviště, kde už jsou seřazeny obytky jako ve škole. V kopci přímo nad námi je nádherně osvětlený Hněvín, který mě nepřestává fascinovat. Takhle v noci vypadá kouzelně. A zítra se na něj zajedeme podívat zblízka.

24.8.2024

Ráno po snídani vyrazíme nejdříve ke kostelu Nanebevzetí panny Marie, který sem byl přesunut ze starého historického Mostu. Tady se prostě kvůli uhlí děly věci, že se nám z vnitrozemí o nich ani nezdá.  Kostel je skutečně nádherná stavba, vůbec si nedovedu představit, jak ho kvůli stěhování „přeřezávají“ a dopravují o pár stovek metrů dál.

Vstup do něj je zde placený.

Chcete do kostela anebo na věž?  vybafne na nás pokladní hned, jak strčíme hlavu dovnitř a já dělám zásadní chybu, které se prosím vyvarujte. Kupujeme si za 80 Kč vstup do věže a jsou to úplně vyhozené peníze.

Z věže není vidět téměř nic, Nejvýraznějším se zdá výhled na bordel do dvora vedle, a tak si připadáme ošizení.

Vstupné do kostela je za 160 Kč. Asi by bylo bývalo vhodnější jít tam, ale už se stalo a po zážitku s věží se nám do něj už znovu jít nechce.

A tak se vypravíme na Hněvín, což je taková oblíbená místní atrakce, kterou si mostečtí postavili na místě původní ruiny někdy ve 20. století. Výhled je z něj doširoka do daleka a pokud obětujete pouhých 25 Kč, což opravdu doporučuji, pustí vás i do zdejší věže, odkud máte celé okolí jako na dlani.

Jinak tu ale najdete třeba bistro, kde si můžete dát něco malého k snědku, pití nebo zmrzku, restauraci (ta je ale v těchto dnech v opravě), bezpočet laviček, večer se tu někdy hraje i divadlo, cvičí jóga anebo můžete navštívit Planetárium.  

Kousek od Hněvína pak najdete starý židovský hřbitov, který je volně přístupný a najdete tam to, co vždy. Náhrobky, smutek, popínavé rostliny a kus historie.

To už je ale jedna po poledni a slunce žhne jako v Africe. Mohli bychom pokračovat v poznávání okolí (např. zámek Jezeří nebo turistické a cyklo trasy okolo jezera Most, jezero Matylda apod.), ale my si řekli NE.

Celí propocení jsme toužili jen po jednom, a to zchladit svá vyhřátá těla ve vodě.

Takže jsme den i výlet zakončili v chladné vodě Jezera Most a bylo nám, jak nejlépe mohlo.