Cesta od parkoviště se k hradu vine jen asi 2 km a převýšení není taky nijak závratné. Zvládá ho i rodinka jdoucí proti nám spolu se dvěma psy a kozou.

Počkat! To jako vážně? S kozou?

Loni se to předjarní počasí dvakrát nevydařilo. Velikonoce na krku a já ještě ani nesundala zimní bundu. I proto jsem byla moc ráda, že tentokrát nás o jarních svátcích nečekalo

3. – 4. 9. 2022 Úplně poprvé jsem na kole se spaním nadivoko byla kdysi dávno v Malešově u Kutné Hory. Což není daleko od Pardubic. Tenkrát jsem taky ještě

Že existují nějaké Vítkovice jsem měla povědomí skoro vždycky. Poprvé jsem o nich ale zapřemýšlela tuším na začátku devadesátek, kdy jsem si za 100 bodů, nebo kolik to tehdá bylo,

Oběhnout si samotný Josefov není od věci také. Je to totiž místo, kde se tak trochu zastavil čas. Bývalé vojenské objekty, domy, velká prostranství a jinak mrtvo. Lidí tu takhle v neděli po obědě mnoho nepotkáte, některé obchody vypadají, že byly zavřeny už v devadesátkách a od té doby se nepřišlo na to, jestli se vyplatí je znovu zprovoznit anebo ne.

Kolo šlo hned po výletě k doktorovi a ten našel spoustu dalších drobnějších či větších defektů, které bylo třeba vyléčit. Jeho pobyt v nemocnici mě vyšel na dva tisíce a mohu jen doufat, že další léčba nebude potřeba.

Vidět na vlastní oči Relikviář svatého Maura patřilo k mým top cílům už roky a tak jsem si to v rámci postupného objevování západních Čech, na které jsme se zaměřili v posledních dvou letech, letos konečně dopřála a Honzu nasměrovala do Bečo