Rubrika: Zahraniční cesty
Rumunsko (6) – Ciucaru Mare a Beile Herculane aneb jak jsme byli v resortu
Paní v pokladně jsme dost překvapili, že ještě chceme jít dovnitř a je jí to blbé, abychom zaplatili každý po v přepočtu ca 150. korunách za poloviční dobu, a tak se nám snaží vysvětlit, že se nám to nevyplatí, protože hodinovou vstupenku v systému nemá a tak nám ji nemůže dát.
Jo, to chápeme všichni, ale, vysvětluju jí, že my potřebujme hlavně sprchu.
Rumunsko (5) – Cascade Moceris a Cascada Bigar aneb brodíme se do cíle
Jednou jsme zapadli do křoví a cesta náhle končila. A pak najednou uprostřed ničeho zjevilo se před námi obdělané políčko kukuřice. Jak se tam ti lidé, co se o něj starali, dostávají, je nám záhadou dodnes. Heliport jsme v Rumunsku vyloučili.
Přečíst příspěvekRumunsko (4) Banát na vlastní pěst – okolí Svaté Heleny a sprcha s krávou Růžou
Vyhlídka je jakžtakž značena, ale turisté tu žádní nejsou. Což je hrozně fajn. Člověk potká akorát tak pár pasoucích se kravek a hlavně stopy po nich.
I díky tomu tu Honza získal své indiánské jméno, které jsem ale pod přísahou slíbila nikomu neprozradit. Informace, že jméno získal díky tomu, že se mu 2x těsně za sebou podařilo v trávě šlápnout do kravince, se však přísaha netýkala.
Rumunsko (3) na vlastní pěst – Lacul Dracului
A najednou, kde se vzala, tu se vzala, zjeví se přímo proti nám čtveřice mladých aktivních psů a hrrr na nás. Jednoho mám přímo u nohy, nechce mi povolit krok a výhružně vrčí. To je ale tak všechno, nic víc si nedovolí. O chvilku později za psy přicupitá dědula, co tam pase kravky a ovce a taky vrčí. Vrčí ale rumunsky.
Přečíst příspěvekRumunsko (2) – Rovensko, okolní příroda a založení Chabrus tour
Na dnešek předpovídaly všechny Honzovy radary déšť. Snad jen Norové, jak povídal, jsou v opozici a hlásí mírnou přepršku jen na odpolko. Ráno přitom bylo sucho až vedro. Máme tedy zůstat na chalupě a čekat, až se náš deštivý osud naplní? Řekli jsme si, že ne.
Přečíst příspěvekRumunsko (1) – do Banátu po vlastní ose aneb jedeme a bydlíme
V naší chalupě je prostě autentické všechno včetně prošlých polívek ve spíži či sem tam nějakého pavoučka, který se tu cítí být doma a ty věčně občasné návštěvy ho akorát vykolejují.
Mám podivnou předtuchu, že se nám tu bude líbit.
Lotyšsko (5) Jurmala a Cesis, po svých taky trefíš
Seznámily jsme se se zemí, která není příliš uchopitelná. Je plná paradoxů a pro turistu na první pohled nezajímavá. Je tu spousta památek a taky památek na sovětskou okupaci a její brutální realismus. Špatně oblečení lidé s nízkými mzdami platící eurem, na které zjevně nejsou a nikdy nebyli připraveni. Ruské kostely, kde vás nenechají fotit, a křesťanské, kde vás fotit nechají. Přesto je ta syrovost něčím přitažlivá.
Přečíst příspěvek