Krakov a solný důl Wieliczka aneb jak jsme si ze solných dolů sedli na zadek

Cestou k němu jsme narazili i na krakovské divadlo. Za denního světlo působí tahle budova sice pěkně, ale tak nějak normálně. V umělém podvečerním osvětlení nás ale úplně chytlo za srdce svou zářivou nádherou. Byli jsme unešeni. Až tak, že Hanka opatrně vzala za kliku. Ta povolila a dveře se otevřely.

Přečíst příspěvek

Gruzie levně III. aneb jak jsme cestovali autobusem na černo

Samotná cesta busem je nepřekonatelným zážitkem. Hlava na hlavě, plno, ale přesto, hned jak nastoupím, pán zhruba v mém věku mi uvolňuje místo. Jsem v šoku, protože u nás v Česku by po mně “neštěknul” pes a nepustil by mě nikdo, ani kdybych byla o 20 let starší a v ruce svírala berlu.

Přečíst příspěvek

Gruzie bez cestovky aneb poprvé v maršrutce – II.díl

Za ploty na nás štěkají psi, kteří docela dost smrdí, tak jak smrdívali i u nás před nějakými 30. či 40. lety. Ti volně pobíhající zase neštěkají vůbec, naopak se chtějí družit, ale zdá se, že jsou domestikovaní a přivyklí na člověka a že tedy stejně jako krávy na vesnicích vždycky trefí domů do správných vrat, i tady psi vědí, kde dostanou naplněnou misku.

Přečíst příspěvek

Gruzie na vlastní pěst aneb jak jsem přišla na to, že nejsem typ pro zlatou klec – I. díl

  1.-8.5.20211   S naší letošní jarní dovolenou bylo hned od začátku všechno špatně.   Už jen co mi dalo práce přesvědčit Honzu, že Gruzie je opravdu bezpečná země vhodná

Přečíst příspěvek

Salzburg pod deštníkem aneb dostihové šílenství se Salzburg card

Jak se stalo, že si vsugeroval, že je to zrovna výtah, to fakt nevím a nedokážu vysvětlit, ale od toho okamžiku s ním nebylo řeči. Prostě chtěl nahoru na výhled a było mu úplně jedno, že je všude zataženo a neuvidí stejně nic, chtěl jet výtahem, jen nevěděl, jak se k němu dostat. A tak pobíhal po okolí a ptal se kolemjdoucích, kde tady najde lift a rakušáci, jak jsou slušní a ochotní kdykoli pomoci, tak se mu samozřejmě snažili vyhovět, čili by mu ten lift ukázali, i kdyby ho měli přímo před ním postavit od základů. 😊

Přečíst příspěvek

Stanování na švédské riviéře aneb jak se Švédové koupou

První, okolo čehož jsme museli projet, byl luxusní mastňácký kemp Daftoland. Při představě, že bychom zrovna tady měli spát, se mi dělalo až fyzicky nevolno. Stan na stanu a všude kolem lidová zábava za nelidové ceny. Dokonce i Honza, který si doteď pohrával s myšlenkou na jednu noc v kempíku spojenou s teplou sprchou, viditelně zvadnul.

Přečíst příspěvek