První, okolo čehož jsme museli projet, byl luxusní mastňácký kemp Daftoland. Při představě, že bychom zrovna tady měli spát, se mi dělalo až fyzicky nevolno. Stan na stanu a všude kolem lidová zábava za nelidové ceny. Dokonce i Honza, který si doteď pohrával s myšlenkou na jednu noc v kempíku spojenou s teplou sprchou, viditelně zvadnul.

Cestovat v době postcovidové je kolikrát větší punk než dobývat za Jacka Londona zlato na Aljašce. A tak nás nejdřív  ani ne týden před odletem do Gotteborgu zastihla zpráva, ze při

Volám tedy znovu na velvyslanectví v Rabatu, vysvětluji, že jsme atakováni SMSkami, doporučujícími nám útěk ze země ve stylu Bez dcerky neodejdu, přitom nám ale stále nikdo nezrušil letenku a vypravit se do centra pandemie prostě odmítáme. No a co se stane, když tady zůstanem a neposlechneme?

Je vidět, že Belgie je centrem EU. Gender dovedla k dokonalosti. :)) Jsme si tu rovni i na záchodě. Takže jednotná cena za WC je jak u mužů, tak i u žen.

Ochutnáváme nejdříve po jednom bonbonu a Eura lítají jako zběsilá. Inu, pravá belgická čokoláda není pro chudáky. Ale je dobrá, dobrá, dobrá stejně jako teplá čerstvá wafle s čokoládou a ovocem či bez. A ta vůně, která se všude kolem line, ta je prostě návyková.

I když normálně vypadám spíš jako teta s Horní Dolní, už několikrát jsem měla nutkání pořídit si tu něco svítivého a fosforeskujícího.

Pokud chcete zažít i něco jiného než klasiku zastoupenou veverkami v Regent´s park či Hyde park a máte dost času, zajeďte se podívat i dál od centra a kromě veverek si vyfoťte i stáda jelenů v Bushy parku.