Neee! zaúpěl můj milovník rozhleden a šplhání všeho druhu.
Tohle nám přece nemůžete udělat, vrhal psí oči střídavě na paní uklizečku i paní z kavárny. Neváhal dokonce nabídnout jim malý úplateček ve formě dobrovolného vstupného, které se tam ale neplatilo.

Já se přiznám bez mučení, že krmím a krmím často. Nejenom ostatní lidi svými zážitky z cest, krmím i zvířata a koně obzvlášť. A než mě začnete kamenovat, kolik zvířat mám asi na svědomí, tak si prosím uvědomte, že jsem dost spořivá, takže kupovat rohlíky asi nebudu.

Děti mají dneska úplně jiné zájmy než jsme svého času mívali my. Nějaký hloupý méďa nebo snad dokonce hrad či zámek je rozhodně nezajímají. Jinak by se jen těžko mohlo bezprostředně vedle mě ozvat z dětských úst vítězné: „Jé! Hele mami, vidím Kaufland!“

Pokud Vás lákají tuzemská putování po vlastní ose a v české přírodě, možná by vás mohl zajímat i můj oblíbený spřáteĺený web. Zkuste někdy nahlédnout taky sem: https://mawenzi.cz/

První, druhý, třetí a další… borec v lese a všichni dělají to samé. Rvou se pěšky přes borůvčí a jehličí naducaní v cyklokombinézách a nad hlavou drží kolo.

Že se můj bike bude inspirovat úspěšností přepravy Českých drah, to jsem věru neplánovala ani nechtěla.

Pravda, sice jsem si na chvilku zdřímla, ale i tak mi začala být krajina po nějaké době povědomá, takže jsem Honzu upozornila, že se mi zdá, že jezdíme v kruzích, jestli si toho taky všimnul.