Pokud Vás lákají tuzemská putování po vlastní ose a v české přírodě, možná by vás mohl zajímat i můj oblíbený spřáteĺený web. Zkuste někdy nahlédnout taky sem: https://mawenzi.cz/

První, druhý, třetí a další… borec v lese a všichni dělají to samé. Rvou se pěšky přes borůvčí a jehličí naducaní v cyklokombinézách a nad hlavou drží kolo.

Že se můj bike bude inspirovat úspěšností přepravy Českých drah, to jsem věru neplánovala ani nechtěla.

Pravda, sice jsem si na chvilku zdřímla, ale i tak mi začala být krajina po nějaké době povědomá, takže jsem Honzu upozornila, že se mi zdá, že jezdíme v kruzích, jestli si toho taky všimnul.

Cesta ke kostelíku je dlouhá přibližně 200 metrů, takže to dá v pohodě i důchodce nebo malé dítě. Každých cca 15 – 20 metrů mineme jeden výjev ze života Krista a na konci štreky čeká kostelík a dokonce i lavička k odpočinku. Za kostelem je pak ještě jedno sousoší, trošku poničené, pravda, zase ale s pěkným posezením.

Tyhle krádeže, ty tu máme každej Jamrock, vzala naše hlášení na vědomí beze známky zájmu policistka, které nás o hodinku později, když se dostavila do práce, předhodili, ale teda, že by tu někdo opruzoval už v půl šestý ráno, to se nám ještě nestalo. První oznámení čekáme jako každej rok, až tak kolem poledne.

Ovšem jak se zastavíte a dáte se do řeči, případně se naivně zeptáte, jestli na rozcestí zahnout vpravo nebo vlevo, už jste chycení. Guide s vámi obvykle prošmejdí okolí nejmíň 2x, jen aby to trvalo co nejdéle, žene vás jako nadmutou kozu, abyste si nestihli uvědomit, že vlastně po okolí kroužíte.