13.8.2024 Ráno vstáváme opravdu hodně pozdě a můžu za to já. Celou noc jsem hekala, ze mě bolí záda a Honza mě musel masírovat. Tim se ukázal další rozměr spaní

12.8.24 Včera navečer jsme zvládli dojet až téměř k Lebě a zakempovali u krásného dětského hřiště s dřevěnými motivy.  Vybavené bylo nejen spoustou houpaček, posilovacích strojů, skluzavkou, ale i pytli na

Vraždaaaa! volám na Honzu.

Stala se tu vražda.  Tak proto tu byli v noci ti poldové.  Jenomže pachatele asi znali, a tak to celé zametli do kouta, úpím. No jo, Polsko jako Česko.

10.8.2024 Tentokrát jsme se rozhodli vypravit směrem, kterým prý míří většina Čechů. Polský Balt. Letošní dovolenkový hit, který podle novinářů a televizních reportérů, hravě předčí i bájné Chorvatsko. My ale

Nejdřív jdeme po kamení, ale brzy se napojíme na kvalitní asfalt. Ach jo, ten znám z kola, protočí se mi panenky.

Pomalu se ploužím uzobávaje cestou z keříku maliny.

Ve vzduchu je cítit Diamo. A uran. Najdete tu vietnamské potraviny, zlevněnku a Penny A taky věhlasnou cukrármu s mnoha typy zmrzlin, v níž jsme si ani jeden z nás ještě nikdy nic nedali.

Tak proč to dneska nezměnit?

Ušli jsme 807 metrů, hlásí muž s pohledem na svého elektronického stopaře, což mě ohromí. Vážně už tuhle trasu považuju za turistiku?