Ve vzduchu je cítit Diamo. A uran. Najdete tu vietnamské potraviny, zlevněnku a Penny A taky věhlasnou cukrármu s mnoha typy zmrzlin, v níž jsme si ani jeden z nás ještě nikdy nic nedali.

Tak proč to dneska nezměnit?

Ušli jsme 807 metrů, hlásí muž s pohledem na svého elektronického stopaře, což mě ohromí. Vážně už tuhle trasu považuju za turistiku?

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, za mostem přes řeku Svitávku, tam někde mezi obcí Lindava a Kunratice u Cvikova, tam najdete Skálu smrti.

Budovy si ještě jakžtakž zachovaly tvar, ale uvnitř je víceméně jen spoušť.

Procházela jsem kolem, mezi kopřivami a bodláčím, a pak jsem objevila to, co jsem chtěla.

Drákulovy komnaty.

V Benešově vám prostě neuvaří kafe ani vás nepustí na hřbitov, leda budete běhat po městě jako pošuk.

Chvíli spolu ještě klábosíme a pak se najednou světlo začne přibližovat. Je to traktor a jeho velká krouživá radlice nás mine těsně za okénkem auta. Vyděšeně vykulím oči a ovládne mě strach. Ještě pár centimetrů a prořízne mi břicho.

Nejprve nás do sebe vtáhl podvodní tunel – akvárium. Okolo za sklem pokojně pluly ryby a rybky z českých a moravských rybníků a řeky Moravy. Kapr, úhoř, jeseter. Největší ryba vyza velká dosahovala velikosti až 2,5 metru. Koukala jsem na ni s otevřenou pusou. Vůbec jsem o existenci takového obra ve zdejších vodách neměla tušení.