Chateau Usse. Tohle je zámek přímo pohádkový, protože tu bydlí princezny. Tyčí se  přímo nad hlavní silnicí (vstup 14 Eur) a uvnitř najdete načančané figuríny princezen v dobových šatech. Jsou tak malinkaté a štíhlounké, až si mezi nimi připadám jako obryně a úkradkem pozoruju Honzu, jestli se do některé z nich nezakouká. Ten je ale naštěstí zahleděný do svého foťáku a holky se mu líbí spíš z masa a kůže než z umělé hmoty.

Zdálky by nikdo nepoznal, že zámecké kuchtičce ráno stačí přijít s nožíkem a vydloubnout si něco na vaření. Tím zahrady ve Vilandry jednoznačně předběhly všechny zahrady všech zámků, které jsme letos viděli nejmíň o půl míle.

Na parkovišti na Honzu čeká pozdrav. Náš obytný vůz byl mezi obytňáky natolik výrazný, že ho nešlo přehlédnout. A ne, neměli jsme za stěračem lístek s pokutou, jak určitě čekáte. Naopak, před Honzovými dveřmi pro řidiče stála láhev s pivkem. Plná.

Po celý den už bylo opravdu teplo a, jak si tak jedeme podél řeky, vzpomenu si na slib, který jsem Honzovi dala při plánování této dovolené.
Vykoupeš se v Loiře!, vybafla jsem na něj tenkrát doma a on strachy povyskočil metr vysoko.

Panebože! Před Chambordem si snad dala dostaveníčko celá Francie. Přímo před námi obromná parkoviště na trávě, řídí to tu poldové a před hradem mezi parkovišti rozsáhlé tržiště. Co jsme komu udělali? zapištím název známého filmu. Přes to množství lidí, co tu je, se snad k hradu ani nedostaneme.

Dojdeme tedy k nádhernému kostelu. Je tu ale pokladna, tak slečně svou vytříbeně lámanou angličtinou říkám, že jedeme jen tak kolem a zaujala nás krásná stavba, tak jestli by mi neprozradila, copak to asi je. Slečna je ochotná a usměvavá, říká, že monastery Abbaye Saint Germain a tickets are free. Než se rozkoukáme, už mám v ruce volnou vstupenku.

Plně naložené auto se trochu šklebí a nezdá se, ze by mu byl náš plán strávit společně tělo na tělo přibližně 10 kalendářních dnů úplně po chuti. Vy jako ve